Klikněte na VÍCE a zadejte název produktu jako obvykle
Navrhněte stěny jedním kliknutím
Náš požadavek Váš úspěch
Vápno, nebo spíše vápenný cyklus, má jedinečnou schopnost interagovat s oxidem uhličitým (CO2) z atmosféry. Tento proces začíná, když se vápno (oxid vápenatý, CaO) vyrobí pálením vápence (CaCO₃) při vysokých teplotách (700-900 °C). Při tomto procesu se CO2 uvolňuje do atmosféry, což je krok, který dříve znamenal, že výroba vápna přispívala k emisím skleníkových plynů.
Nicméně, vápno má vlastnost, která je činí ekologičtějším materiálem než by se na první pohled mohlo zdát: po aplikaci vápna v omítkách, začíná tento materiál reabsorbovat CO2 zpět z atmosféry. Tento proces se nazývá karbonizace.
Karbonizace je přirozený chemický proces, při kterém vápno reaguje s oxidem uhličitým z okolního vzduchu. Vápno (CaO) reaguje s CO2 a zpětně se přeměňuje na vápenec (CaCO3), což je stabilní forma vápníku a jeden z hlavních komponentů přírodních hornin. Tato reakce je následující:
Tímto způsobem se CO2, který byl uvolněn při výrobě vápna, znovu zachytí a "uloží" v materiálu. Tento proces se děje pomalu, ale může trvat desítky nebo dokonce stovky let, což činí vápno vysoce efektivním příkladem materiálu, který pomáhá snižovat koncentraci CO2 v atmosféře.
Vápenné malty mají jednu zcela výjimečnou vlastnost – samoopravné schopnosti. Jakmile jsou aplikovány, začnou absorbovat CO2 z okolního vzduchu. Tento proces nevede pouze k ukládání CO2, ale také k rekrystalizaci krystalů uhličitanu vápenatého. Když vápno reaguje s CO2, vytváří nové krystaly uhličitanu vápenatého, které vyplňují drobné praskliny a póry v maltech nebo omítkách.
Tato rekrystalizace má dvojí výhodu:
Zlepšení pevnosti a trvanlivosti: Krystaly uhličitanu vápenatého vyplňují trhliny, což zvyšuje mechanické vlastnosti malty a její schopnost odolávat vnějším vlivům (například vodě, mrazu, atd.).
Snížení propustnosti vody: Díky vyplnění pórů a trhlin se zlepšuje vodonepropustnost malty, což přispívá k její odolnosti vůči vlhkosti a prodlužuje životnost celé konstrukce.
Tato schopnost "sebeopravování" znamená, že vápenné malty mohou zůstat trvanlivé po dlouhou dobu a zároveň pomáhají při ukládání CO2.
Míra karbonizace se používá k určení množství CO2, které je znovu uloženo do materiálu v průběhu jeho životního cyklu. Jak jste zmínil, například u vápenné malty, jako je váš štuk 160, může být míra karbonizace až 80 %. To znamená, že 80 % CO2, které bylo uvolněno při výrobě vápna, se během životnosti malty opět absorbuje.
V porovnání s běžnými cementovými materiály, kde je míra karbonizace často pouze kolem 40 %, je vápenná malta opravdu výjimečná. U cementu je totiž proces karbonizace pomalejší a mnohem méně efektivní, protože samotný cement neabsorbuje CO2 tak účinně jako vápno.
Pokud se zaměříme na ochranu klimatu, vápenné malty představují skutečně ekologickou alternativu k tradičním cementovým směsím. Vápno nejen, že se podílí na přirozeném ukládání CO2, ale také výrazně přispívá ke snížení potřeby výroby nového vápna, což znamená nižší emise CO2 spojené s výrobou.
Pokud vaše malty dosahují míry karbonizace až 80 %, může to znamenat významný ekologický přínos v dlouhodobém horizontu. Představte si to tak, že každý kilogram vápna aplikovaný v malbě nebo omítkách může přispět k tomu, že atmosféra bude čistší o značné množství CO2.
Použití vápenných malt a omítek v moderní výstavbě a renovacích budov může být velice užitečné z hlediska udržitelnosti. Například při renovaci starších budov s použitím vápenných malt můžete nejen zlepšit estetiku a trvanlivost objektu, ale i přispět ke snížení celkového uhlíkového otisku těchto budov.
Pokud se například rozhodnete pro vápenné omítky místo tradičních cementových směsí, nejen že zlepšíte kvalitu vzduchu uvnitř budovy (vápno má dobré regulační vlastnosti pro vlhkost), ale zároveň i podporujete recyklaci CO2 přímo v konstrukci.
Vápenné malty a omítky tedy přinášejí několik významných výhod z hlediska ochrany životního prostředí:
Reabsorpce CO2: Vápno v maltech a omítkách reabsorbují CO2 z atmosféry a přeměňují ho na stabilní formu uhličitanu vápenatého.
Samoopravné vlastnosti: Pomocí karbonizace se vyplňují praskliny a póry v malbě, což zvyšuje odolnost a trvanlivost materiálu.
Snížení emisí CO2: Použití vápenných malt může výrazně přispět k ekologické bilanci budovy tím, že zamezí dalším emisím CO2, které by jinak byly spojeny s výrobou a použitím cementových materiálů.
Tím, že využíváte tento typ materiálů, pomáháte nejen udržitelnosti, ale také zlepšujete celkovou energetickou účinnost a ekologický dopad stavebních projektů.
