Sanační omítky - HASIT

Soli, které stavbě škodí

Nejčastějšími solemi, které škodí stavbě, jsou chloridy, sulfáty a nitráty. Jedno mají všechny škodlivé soli společné: Jejich škodlivý účinek je možný jen ve spojení s vodou. Protože se u těchto solí jedná o sloučeniny, které jsou ve vodě lehce rozpustné, jsou dopravovány kapilárním systému ve stavebních materiálech na povrch. Zde se může vlhkost opět odpařit. Při tom může docházet k vytváření krystalů solí, vyloučených ze solného roztoku. Tato přeměna jde společně se zvětšením objemu a pórech stavebních hmot vyvolává velmi vysoký krystalický tlak (trhací účinek) a tím dochází k ničení stavební hmoty. Proces krystalizace, které rozpuštěné soli na povrchu stavební hmoty vyvolávají, způsobí následně takzvané zasolení – solné výkvěty na povrchu. Tyto soli jsou opět silně hygroskopické, to znamená, že absorbují vodu, následně se ve vodě znova rozpustí a celá přeměna se opakuje a vznikají následné škody na jiných místech. Výskyt rozpustných solí ve zdivu nebo v omítce může mít různé příčiny. Pro sestavení sanačního konceptu je velmi důležitá analýza výskytu solí ve zdivu, ale nejen zjištění výskytu, nýbrž i lokalizace míst, kde která jsou solí kontaminována.

Kde hledat příčínu zasolení

Chloridy
jsou soli kyseliny chlorovodíkové (HCl). Chlorid sodný (NaCl, kuchyňská sůl) snižuje bod varu vody a podporuje korozi železa. Vyskytuje se především v zimních posypech, je to sůl ve vodě dobře rozpustná. Vyskytuje se zejména v oblastech podezdívek budov a zde proniká do ostatních částí budov.
Sulfáty
jsou soli kyseliny sírové (H2SO₄). Vzniku sulfátů předchází vznik oxidů síry, které vznikají zejména spalováním uhlí, topných olejů a rovněž spalováním pohonných hmot, které obsahují síru. Sulfáty jsou indikátorem znečištění vzduchu (doprava, průmyslové odpadní plyny, „kyselé deště“).
Nitráty
jsou soli kyseliny dusičné (HNO₃). Tyto soli vznikají z bílkovin a zvířecích odpadních látek. Nitráty se dostávají do budovy z močůvky, moči, hnojiv nebo fekálií. Nitráty jsou velmi silně hygroskopické. Tlak, který vzniká v důsledku je-jich krystalizace,je mimořádně vysoký a dokáže rozdrtit a zničit existující omítky a stavební malty.

Sanační a vápenné omítky nezabraňují pronikání vlhkosti do objektu, ale vytvářejí příznivé podmínky pro vysychání zdiva, ukládání škodlivých solí a z estetického pohledu působí jako suchá omítka. Životnost sanačních a vápenných omítek je ovlivněna mírou zatížení vlhkostí a solemi. Podle nutnosti a možností stavby (stavebníka) se musí odstranění vlhkosti řešit komplexně: zvolit metodu, která přímo zabraňuje přísunu vlhkosti do stavební konstrukce např. mechanické metody (podřezávání, podsekávání, metoda HW, metoda MASSARI), infúzní - chemické metody a to tlakovou metodou HASIT SMK Horizontalinjektion. Další možností je vzduchové provětrávání dutin, elektro fyzikální metody apod. Dále je nutné zajistit tzv. metody nepřímé: dostatečné větrání, terénní úpravy: voda, která se hromadí v bezprostřední blízkosti objektu (déšť, tání sněhu atd.) musí být důsledně odvedena, okapové svody, prvky kanalizačního systému apod. musí být dostačující a funkční. Žádný s uvedených sanačních systémů (metod) se nemůže uplatnit bez kombinace se sanačními, případně vápennými omítkami. Ty umožní zomítání stavby ihned po provedení hydroizolace a jsou inertní při postupném vysychání sanovaného zdiva.

Před rozhodnutím o sanačních opatřeních je třeba stav zdiva prozkoumat v dostatečné míře přímo na místě. V zásadě je zapotřebí zjištění příčiny vlhkosti, určení ve vodě rozpustných a stavbu poškozujících solí, jakož i druh a stav zdiva, které má být omítnuto. HASIT nabízí pro všechny případy použití vždy to správné a trvalé řešení.  Raritu v této souvislosti představuje vysoce účinná tepelně izolační omítka „Aerogel Hochleistungsdämmputz HASIT FIXIT 222“.